Minomety čs. opevnění
Linie těžkého opevnění na severní hranici procházely velmi členitým terénem, kde v palebné přehradě hlavních pevnostních zbraní vznikaly hluché, nepostřelované prostory. Nepřítel mohl tyto prostory využít k pokusům o přilnutí k objektu. K postřelování těchto prostorů se svými vlastnostmi velice dobře hodily minomety. Mohly postřelovat místa za terénními vlnami, odvrácené svahy a zároveň doplňovat palebnou přehradu ostatních pevnostních zbraní.
Československé pevnostní minomety konstruovaly Škodovy závody v Plzni. Do výzbroje opevnění se tak měly postupně dostat tři typy minometů:
- 5 cm minomet Škoda B 10 - zbraň U
- 9 cm kasematní minomet Škoda B 7 - zbraň G
- 12 cm dvojče minometů Škoda B 12
9 cm kasematní minomet Škoda B 7 - zbraň G [1/3]
S použitím toho typu minometu se počítalo především pro pěchotní sruby. V plánech ŘOPu se počítalo i s výstavbou speciálních objektů - minometných srubů. Ty měly být vybaveny dvojicí těchto 9cm minometů, přičemž každá z těchto zbraní by měla vlastní střílnu. Bohužel, do září 1938 nebyl žádný z minometných srubů postaven.
Minomet byl umístěn ve speciální střelecké místnosti v dolním patře objektu. Vlastní střílna zbraně vyrobená ze silných ocelových plechů, ústila pod střílnami hlavních zbraní do ochranného příkopu. Toto umístění mělo chránit minomet před přímým ostřelováním. Ve střelecké místnosti zbraně byl na betonovém podstavci přišroubovaný dělený dvoudílný ocelový rám (rošt), nesoucí odměrový segment, po kterém se s konstantním náměrem pohybovala ocelolitinová lafeta s možností regulace odměru v rozsahu +/- 22,5 0. Ústí hlavně minometu bylo v polokulovité objímce, nasazené otočně do vybrání vložky v rámu střílny. Zároveň bylo chráněno posuvnou pancéřovou clonou, kterou bylo možno ovládat ručním kolem a řetězem. Nad částečně drážkovanou hlavní byla paralelně uchycena výfuková trubice, spojující regulátor tlaků v hlavni s okolní atmosférou. (pokračování)
|
 |
|
