Původní verze článku vyšla již počátkem 90. let ve Fortsborníku č.1, nicméně od té doby se objevila řada nových skutečností a informací, které mi umožnily toto téma znovu otevřít a doplnit. Zejména se toto doplnění týká firem, které se na stavbě a vybavení výše uvedených kasáren podílely.
Definitivní návrh organizace a dislokace hraničářských jednotek byl hotov již na jaře roku 1937. Krátce poté - 20.května 1937 ho schválil i prezident republiky Dr. Edvard Beneš. V tomto návrhu byla mimo jiné řešena i otázka vybudování kasáren pro budoucí prapory hraničářských jednotek. Objekty kasáren měly být postaveny v bezprostřední blízkosti opevnění, ale současně mělo být znemožněno jejich přímé pozorování a možnost ostřelování z nepřátelského území. Ubytovací kapacita byla propočítána na polovinu mírových počtů jednotek za předpokladu, že druhá polovina bude dislokována přímo na objektech opevnění.
V březnu 1938 pak začaly stavební firmy, vybrané na základě výběrového řízení, budovat nové pevnostní kasárny v Hlučíně, Hrabyni, Starém Městě pod Sněžníkem,Červené Vodě, Těchoníně, Klášterci nad Orlicí, Rokytnici v Orl. horách a Novém Hrádku. Výstavba dalších se horečně připravovala, některé byly pouze zadány stavebním firmám jak tomu bylo kupříkladu v Náchodě. Pro jiné byla pouze vybrána budoucí staveniště např. Kolštejn. U kasáren, jejichž stavba započala v roce 1938, se do září 1938 podařilo většinu z plánovaných budov postavit a hraničáře v nich ubytovat.
Na podzim roku 1936 se tak mezi jinými dostává na řadu i Kralicko, kde byly vytipovány dvě možné lokality umístění budoucích kasáren v Červené Vodě. První z nich se nacházela západně od silnice Červená Voda – Králíky, zatímco druhou variantou byl prostor u silnice na Moravský Karlov. Po podrobném vyhodnocení byla první varianta zamítnuta, neboť bylo zjištěno, že nepřítel může tento prostor nerušeně pozorovat z Kralického Sněžníku. V případě druhé varianty postavení u Moravského Karlova, bylo vše shledáno v pořádku a tak mohla být v červnu 1937 vyhlášena veřejná soutěž na tuto zakázku..
K účasti v soutěžním řízení bylo vyzváno celkem šest stavebních firem. Po vyhodnocení dodaných materiálů a cenových kalkulací, byla dne 22. srpna 1937 stavba zadána stavitelům Ladislavu Panchártkovi a Františku Tomiškovi, architektura a stavitelství, Praha-Smíchov, Přemyslova 1. (poznámka 1) (Obr. 1) Zadávací částka byla 7 390 053,80 Kč. V této sumě je zahrnuta i cena za výstavbu celkem pěti obytných domů pro gážisty, přičemž první dva obytné domy byly zadány současně se stavbou kasáren a další tři pak na podzim roku 1937.
Původní termín dokončení a uvedení kasáren do provozu, který byl stanoven na květen 1938, se v důsledku změn, navrhovaných vojenskou správou protáhl a do dokončených kasáren se vojsko stěhovalo až v srpnu 1938. Podle původního plánu měl být v kasárnách umístěn pevnostní prapor obsazující samostatné objekty na Kralicku a také budoucí osádka dělostřelecké tvrze Berghőhe, celkem tedy 33 důstojníků, 11 rotmistrů a 363 mužů. Na počátku roku 1937 došlo k navýšení počtu o velitelství 6. hraničářského pluku spolu s pomocnými jednotkami, čímž se počet zvýšil 572 vojáků.
Po dokončení hrubé stavby kasáren bylo nutno provést vodoinstalace, elektroinstalace a v neposlední řadě též dodat vnitřní vybavení. Počítalo se také s vybudováním skladů APH (automobilních pohonných hmot). V archivních dokumentech tak nalezneme i seznam firem, jimž byly výše uvedené práce přiděleny:
- vodoinstalace
František Moser spol. s r.o., Praha - Žižkov, Chlumova 20, zřizování plyno a vodovodů a ústředního topení
- sklad APH
Ing. Hejduk a Faix, Praha IX - Vysočany, Poděbradova 508, továrna moderních čerpadel " Hefa "
- elektroinstalace
Josef Ježek, Hradec Králové, Čs. náměstí 76, založeno 1905, v roce 1934 měla firma průměrně 60 zaměstnanců, elektrotechnické závody (Obr. 2)
- vnitřní zařízení
Josef Stuchlý, Pacínov - Nové Strašecí, továrna nábytku a stavby
J. Nevyhoštěný, Hradec Králové, Masarykovo nábřeží 315 a Čelakovského třída 523, založeno 1899, moderní velkozávod pro zařizování bytů a povšechnou výzdobu bytovou (Obr. 3)
Práce klempířské, zámečnické, pokrývačské, natěračské, tesařské a sklenářské prováděly podniky ze Zábřehu na Moravě.
Čilý ruch doprovázející výstavbu kasáren ovšem nemohl uniknout pozornosti tamního německého obyvatelstva. V čísle ze dne 6.srpna 1937 se o ní zmiňuje i týdeník „Deutsche Wacht“, který byl vydáván v Zábřehu. Proto se náčelník štábu IV.sboru plk.gšt. Miroslav Petřík a následně i Zemský úřad v Brně snažili prosadit zákaz zveřejňování informací o nových vojenských objektech.
Kromě kasáren v Červené Vodě mělo být zřízeno i cvičiště a střelnice pro osádky z kasáren Červená Voda a Malá Morava. Cvičiště se mělo nacházet na parcelách 39 a 40 katastrálního území Červená Voda, které leží na západ od železniční stanice v její těsné blízkosti. Parcely patřily sudetským Němcům z Červené Vody - Ignáci Minarschovi a Johannu Felzmannovi. Vojenská správa si tyto plochy chtěla pronajmout na dobu tří let. Za účasti odborného referenta okresního úřadu, pana starosty (nebo jeho zástupce) a obou němců, proběhlo dne 8.února 1938 jednání přímo na cvičišti. O tomto jednání byl pak téhož dne sepsán i zápis na obecním úřadě v Červené Vodě.
Školní střelnice pro osádky z kasáren Červená Voda a Malá Morava se měla nacházet v údolí zvaném Černý příkop (Schwarze Graben). Konkrétně v polesí Karlov katastrálního území obce Moravský Karlov, podél udržované lesní cesty odbočující z okresní silnice Červená Voda, Malá Morava a vzdálenosti asi 1.5 km na sever od kostela Mor. Karlov. Střelnice se měla skládat z pozemních staveb, zachytačů a jiných ochranných zařízení. Tyto údaje byly obsaženy v průvodní zprávě přiložené k projektu, jenž měl 16 stran, a obě doplňovaly žádost velitelství IV.sboru v Olomouci "Stavební ředitelství" z 1.července 1938 č.23874/taj.stav. 1938.
Na základě této žádosti a výnosu Okres.úřadu v Zábřehu č.772/Pres. byla sestavena komise pro schválení projektu. V této komisi byli přítomni zástupci :
1.Okresního úřadu v Zábřehu
2.Majitelů pozemků - Správa státních lesů v Rudě n.Mor. a Správa státních lesů v Hanušovicích
3.MNO,hl.štáb ŘOP,Praha - zastupované pplk. žen. Františkem Bláhou
4.Vel. IV.sboru 3.odděl.štábu - zastup.mjr.gšt. Miloslavem Stehlíkem
5.Vel. IV.sboru - stavební ředitelství ubyt.skup.
6.Vel. IV.sboru - stavební ředitelství tech.skup.
Na pozemcích o rozloze asi 10ha se nacházel 90-100 let starý jehličnatý les. Pozemky měly být buď odkoupeny, případně se uvažovalo o nájmu stanovenému na 500 Kč za 1ha ročně nebo na 20 let.
Komisionální jednání proběhlo v úterý 19.července 1938 přímo na pozemcích od 10:30-11:45 hod. Členové komise si celý prostor prošli a přítomný zástupce stavebního ředitelství podal k projektu i patřičné vysvětlení. Posléze byla dohodnuta níže uvedená opatření:
- ohražení střelnice nebude zatím provedeno, provedeno má být eventuálně na základě rozhodnutí MNO
- nebude-li střelnice ohražena, při střelbě budou kolem ní rozestavěni strážní
- komunikace, která staveništěm probíhá,zůstane nezměněna a může být používána mimo dobu střelby
- zástupci (zaměstnanci) lesů a dělnictvo budou mít volný průchod střelnicí
- provoz : v létě od 1.června do 31.srpna, průměrně 10 hod. denně
v ostatních měsících pak 8 hod. denně
- program střelby bude stanoven měsíčně posádkovým velitelstvím
O komisionálním jednání byl sepsán protokol Okresním úřadem v Mor.Karlově dne 19.července 1938 za účasti všech příslušných zástupců s těmito výsledky:
- zástupci Ředitelství státních lesů neměli vůči projektu v zásadě námitky
- zástupci vojenské správy prohlásili, že je nutno začít s výstavbou co nejdříve a z tohoto důvodu je také nutno neprodleně zahájit odstraňování porostu na plochách, kde budou stát objekty střelnice
- zástupci Okresního úřadu v Zábřehu se vyjádřili ústy státního znalce, že ceny za pronájem těchto ploch odpovídají standardu.
Výsledkem jednání byl návrh komise, aby bylo vydáno stavební povolení.
Poznámky:
1- Firma existovala i po 2. světové válce - byla zapsána v Adresáři čs. průmyslu z roku 1949
Prameny : Státní okresní archiv Šumperk
Karton č.51/1937 -spis č. 780
Karton č.52/1938 -spis č. 55
Karton č.53/1938 -spis č. 772
O. Holub - Zrazené pevnosti, Praha 1982
M. Ráboň, T.Svoboda a kol. - Československá zeď, Dvůr Králové nad Labem 1993
I. Vondrovský - Kasárna v Červené Vodě, měsíčník Králicko 93 - č.1/leden
Hradec Králové, přehled desetileté práce 1924 - 34, Hradec Králové, město 1934
Hradec Králové a okolí, Třebechovice pod Orebem, Dvůr Králové n./Labem, Hradec Králové 1932
